Největší výzvou bylo, kam uklidit peřiny a polštáře, když se sofa bed přes den zase změní v gauč. Neměla jsem žádnou vestavěnou skříň, jen šikminu. Klasické noční stolky by se sem nevešly, protože by překážely v uličce. Řešení přišlo s postelí, která má integrovaný úložný prostor. Koupila jsem model s hloubkou 36 cm, který se vejde přesně pod sezení. I když je to malý detail, funguje to: pod víkem jsou dvě velké přihrádky na povlečení a jednu deku navíc. Abych nemusela každé ráno skládat matraci nazpět, vybrala jsem si pohovku s click-clack mechanismusem, který jedním pohybem změní sedák na lehátko. Žádné tahání těžkých dílů, jen cvaknutí a hot
Klíčem k úspěchu je nábytek, který se umí proměnit. Klasická sedačka nestačí. Pořídili jsme model s funkcí click-clack mechanism, který během deseti vteřin změní pohovku na rovnou plochu. K tomu jsme přidali matraci s paměťovou pěnou o síle dvanáct centimetrů. Na ni jsme pak položili kusový koberec, který zabírá celou přední část obýváku. Vypadá to, jako by koberec patřil k sedačce, ale ve skutečnosti kryje celý prostor pro spaní. Když přijedou rodiče, stačí odhrnout koberec, vytáhnout složený rám a máte hotovo. Nikdo nepozná, že pod kobercem číhá plnohodnotná pos
Když už mluvíme o nočním režimu – stěna v ložnici je možná nejvděčnější plochou pro malování. Nenamalovávejte tam ale výjevy. Zkuste místo toho jemný barevný blok v odstínu, který ladí s ložním prádlem. Já mám v ložnici na stěně za čelem postele světle růžovou plochu, která ladí s polštáři. Večer, když se otočím na bok a vidím tu barvu v šeru, působí to uklidňujícím dojmem. Navíc si nemusím lámat hlavu s tím, zda je nábytek sladěný s barvou – prostě jsem vymalovala jen kousek stěny a zbytek zůstal bílý. Když k tomu přidáte latě na spaní pod složenou matrací, místnost působí útulně, ale nepřepláca
První překvapení přišlo, když jsem chtěla do podkroví natáhnout elektřinu a zjistila, že podlaha není rovná. Trámy staré sedmdesát let měly odlišné výšky, a než jsem začala řešit nábytek, musela jsem srovnat podklad. Vyplatilo se to, protože pak už šlo o detaily. Rozhodla jsem se pro světlou prkennou podlahu, která opticky zvedne nízký strop, a bílé stěny. Ale bála jsem se, že to bude sterilní. Proto jsem přidala jednu stěnu v sytě modré barvě, která ladí s velurovým čalouněním pohovky. A právě tohle je na podkrovním designu to kouzelné. Můžete si dovolit výrazné barvy a textury, protože prostor je uzavřený a intimní. Hosté sem chodí spát, ne sedět u televize, takže atmosféra může být odvážněj
A pak je tu problém s hosty. Přespat u nás může kdokoli, ale jen pokud máme dostatečně promyšlený systém. Klasická rozkládací pohovka je v tomhle ohledu zrada. Většina z nich má pěnovou matraci o tloušťce pěti centimetrů a po dvou hodinách spánku vás bolí záda jako po noční směně. My jsme sáhli po variantě s pořádným spacím polštářem. Ale pozor, nestačí jen koupit první kus, co uvidíte v obchoďáku. Musíte koukat na mechanismus. Ten náš má click-clack mechanismus, který jednoduše odklopíte a během deseti vteřin je z gauče postel. Žádné tahání za madla, žádné proklínání. A pod sedákem se skrývá prostor na deky a polštáře. To je přesně ten detail, který dělá townhouse interior design funkčním, nejen hezkým na Instagr
Samozřejmě narazíte i na problémy, které v běžném bytě neřešíte. Třeba topení. V podkroví pod starou střechou je v létě vedro a v zimě zima. Musela jsem přidat topný kabel do podlahy a záclony s vysokou gramáží, které v létě odrážejí slunce. A pak tu je otázka výšky. Pokud máte strop jen 190 cm u okna, musíte nábytek přizpůsobit. Výška sedáku by neměla přesáhnout 38 cm, jinak si člověk při sezení narazí hlavu do trámu. Všechno si změřte, i centimetr rozhoduje. Nevěřte jen katalogům, vezměte metr a postavte se na místo, kde bude sofa bed stát. Když jsem to udělala já, zjistila jsem, že standardní sedačka s nožičkami 15 cm je moc vysoká. Musela jsem koupit model s nožičkami 8 cm a skrytým úložným prostorem pod sedá
Z vlastní zkušenosti vím, že se lidé bojí sáhnout po tmavých barvách. Pritom stačí vzít místo černé antracit a místo tmavě modré noční modř. Wall painting s tmavým odstínem zeď opticky oddálí, ne přiblíží. Ověřeno na vlastní kůži v chodbě, kde jsem měla bílou a všechno vypadalo úzké. Po natření jedné stěny tmavě šedou chodba působí širší. Když do ní postavíte pohovku s matrací na spaní, která se večer vytahuje z rámu, najednou máte dojem, že je tam místa dost. Malování stěn je jako šatník pro místnost – stačí jedna správná věc a celý outfit fung