Jenže pozor na materiál. Keramika je fajn, ale pokud nemáte podlahové topení, v zimě vás ta dlažba přivítá jako ledová tříšť. Řešil jsem to s jedním kamarádem, který mi poradil zkombinovat klasické kachle s kobercovou předložkou. Tedy aspoň na suchou zónu. Kdo někdy zkoušel ráno stoupnout bosou nohou na studený obklad, ví, že to je horší než probuzení budíkem. A přitom stačí málo. Zkuste si dát pod umyvadlo malý stupínek z dřeva, nebo dokonce použít zbytek obkladu jako krytí pro skrytý topný kabel. Bathroom tiles totiž nejsou jen dekorace, jsou to funkční prvek, který ovlivňuje, jak se v koupelně cít
Když jsme rekonstruovali byt v paneláku, narazili jsme na klasický problém o velikosti šedesát metrů čtverečních. Dvě místnosti, malá kuchyň a koupelna, která se dala spočítat na pár kachličkách. Potřebovali jsme místo pro občasné návštěvy, ale zároveň nechtěli obětovat koupelnový rituál. Tehdy mě napadlo propojit tyto dvě zóny do jednoho celku. Není to žádná science fiction, jen chytré plánování a pár praktických kousků nábytku. Dnes vám ukážu, jak na to, aniž byste museli bourat nosné zdi. Základem je přijmout, že koupelna není jen mokrá místnost, ale dá se v ní i spát. Stačí jen změnit perspektivu a vybrat správné pr
Když už jsme u výběru, nesmím zapomenout na materiál. Moje kamarádka si pořídila koženkovou sedačku a po dvou týdnech litovala. V kuchyni, kde se vaří, stříká olej a občas upadne kousek omáčky, je údržba hladkých povrchů noční můra. Proto jsem zvolila velvet upholstery. Samet je sice luxusnější, ale v praxi se chová překvapivě vděčně. Skvrny stačí otřít vlhkým hadříkem, a pokud něco vsáknete hlouběji, struktura vláken neponese vodu. Navíc vypadá skvěle. Tmavě modrý samet v kuchyni vytvořil zajímavý kontrast k bílé lince a dubové podlaze. Hosté si myslí, že je to drahý designový kousek. A přitom je to jen chytrá multifunkční sedačka, která přežila stovky večeří i několik spa
Vlhkost je tichý nepřítel každého nápadu s koupelnovým spaním. Když jsem poprvé zkoušela sofabed v koupelně, po týdnu se začala lepit lamela. Řešení? Kvalitní odvlhčovač vzduchu a pravidelné větrání. Nainstalujte si do místnosti skleněné dveře se štěrbinou nebo mřížku ve dveřích. Pak už stačí jen pět minut otevřené okno po každé sprše. Matrace by měla být prodyšná, nejlépe s antialergenním potahem. Já osobně dávám přednost variantě se zipem, který se dá vyprat. Nikdy nenechávejte mokré ručníky na sofabedu. Lepší je mít vyhrazený věšák vedle sprchy. Když tyhle zásady dodržíte, vydrží vám nábytek roky bez jediné plís
Malé detaily dělají velký rozdíl. Zvažte pořízení osvětlení na samostatný vypínač u postele. Žádné chození po tmě z koupelny k lůžku. Kabeláž se dá vést podél soklu, pokud nechcete dlabat zdi. Na zeď přidejte pár polic na knihy nebo sklenici vody. Hosté ocení, že nemusí lézt do kuchyně. Pokud máte v koupelně okno, umístěte sofabed tak, aby host viděl na výhled. I malá stříška nad oknem udělá z nepraktického koutu útulný koutek. Pamatujeme na zásuvku na nabíjení telefonu. Kdo by dnes chtěl spát bez mobilu? Všechny tyto prvky dohromady vytvoří dojem, že koupelna není jen místnost na mytí, ale plnohodnotný pokoj pro hosty. A to bez zbytečného bourání a velkých finan
První věc, kterou jsem udělala, bylo, že jsem si na papír nakreslila půdorys a vyznačila všechny zásuvky a vývody. Kamarádka mi pak doporučila vsadit na nábytek s více funkcemi. A tak vznikl nápad: do rohu vedle jídelního stolu pořídit sedací soupravu, která se dá během minut proměnit na postel. Ne ledajakou – vybrala jsem pull-out sofa s jednoduchým vysouváním. Žádné zvedání matrací, žádné polštáře létající po bytě. Prostě vytáhnete spodní rám a je to. Klíčové bylo, aby měla odpovídající rozměry na šířku pouhých sto čtyřicet centimetrů. Větší by se do výklenku nevešla. A hlavně – musela mít v těle úložný prostor. Ta představa, že do ní schováte peřiny, deku a dva polštáře, byla pro mě osvobozující. Najednou zmizela hromada textilu, která jinak končí na skříni v předs
Samotné spaní na rozkládacím gauči ale může být noční můrou, pokud podceníte matraci. Klasické tenké pěny, které se lámou v půlce, poznáte hned po první noci – bolí vás záda a probouzíte se v poloze připomínající kreveta. Proto jsem šla do varianty s kvalitním foam mattress o tloušťce šestnáct centimetrů na pevném slatted frame. Lamelový rošt byl pro mě jasná volba – pruží rovnoměrně, neprohýbá se a vzduch pod matrací může cirkulovat. Životnost takového lůžka je pak srovnatelná s klasickou postelí. A navíc, když ho nesložíte, vypadá jako běžná pohovka. Žádné znamení, že pod sametovými polštáři číhá noční odpočinek. Tahle kombinace zachránila moje víkendy s návštěvami. Už nemusím nikoho ukládat na nafukovací matraci uprostřed obýv