Když se u mě chystali na víkend rodiče, najednou jsem zjistila, že klasická postel nestačí. Potřebovala jsem něco, co přes den nezabírá místo a v noci se promění v plnohodnotné lůžko. Tehdy přišla na řadu sofa bed. Neplést s obyčejnou pohovkou na vyspání, ta je většinou úzká a tvrdá. Skutečná sofa bed má ocelový rám, který se rozloží na plochu o šířce sto čtyřicet centimetrů. Důležité je, aby mechanismus šel ovládat jednou rukou. Zkoušela jsem takové, kde se musíte postavit na hlavu a páčit nohama, to pak u hostů moc neuspějete. Ideální je click-clack mechanism, který jedním plynulým pohybem sklopí opěradlo do rov
Narazila jsem ale na problém: kam s lůžkovinami, když je pohovka složená? První rok jsem cpala deky do igelitových pytlů pod postel. Byla to katastrofa. Vzduch se nehýbal, vycpávky plesnivěly. Řešení přišlo s pořízením postele s úložným prostorem. Koupila jsem dřevěnou konstrukci s výsuvnými šuplíky pod lamelovým roštem. Dnes tam mám složené dvě sady povlečení, tři deky a cestovní polštář. Vše je na dosah ruky, ale nic neleží venku. Pokud přemýšlíte nad tím, že by se vám do malého bytu vešla plnohodnotná domácí relaxační zóna, vsaďte právě na kombinaci úložného systému a transformovatelného nábytku. Každý centimetr pod postelí je rezerva, kterou využij
Poslední rada se týká doplňků, které dělají ložnici obyvatelnou. Kvalitní ložnicový nábytek poznáte podle toho, že má zaoblené hrany, tiché zavírání dveří a dostatečnou hloubku šuplíků. Až příště půjdete do obchodu, nekoukejte jen na barvu a cenu. Sedněte si na postel, zatřeste rámem, vyzkoušejte otevřít každou zásuvku. Čichejte, jestli materiál smrdí lepidlem. Věřte svým rukám a nosu víc než prodejci. Pak už stačí jen doma uklidit ty staré lamely z hobby marketu a začít znovu. Vaše záda a hosté se vám odmění klidným spánkem a vy nebudete muset každé ráno skládat peřiny do plastového pytle pod pos
Materiál hraje obrovskou roli. U mě zvítězila sametová čalounění, konkrétně velvet upholstery v tmavě modré. Nejenže vypadá luxusně a na omak je jemný jako kočičí srst, ale také skvěle maskuje otisky prstů a drobné fleky od kávy. Když mi jednou při večerním čtení upadl hrnek s čajem, stačilo místo otřít vlhkým hadříkem a šlo to dolů. Samet má ale jednu vadu: přitahuje psí chlupy. Pokud máte domácího mazlíčka, pořiďte si váleček na vlákna a dejte si ho přímo na stolek vedle sedačky. Stokrát denně ho použijete. Ušetříte si nervy a váš obývák zůstane reprezentativní i ve chvíli, kdy dorazí nečekaná návštěva. Samet zároveň tlumí zvuk, takže místnost působí útuln
Co dělat, když máte malý byt a potřebujete pohodlné spaní pro dva? Zde se vyplácí sázet na osvědčený systém výsuvného lehátka. Místo skládání matrace na zem použijete pevný rám, který se vysune zpod sedáku. Tento mechanismus šetří záda a hlavně prodlužuje životnost matrace. Samostatný díl lehátka je tenčí, ale při správné hustotě pěny poskytne dostatečnou oporu. A pokud hosté odjedou, lehátko zasunete zpět a máte volnou podlahu pro cvičení nebo práci. Žádný zbytečný nábytek, který překá
Základem, který mě zachránil, se stal chytrý výběr nábytku. Potřebovala jsem pohodlné sezení, které se v noci promění v postel, aniž bych musela přesouvat polovinu bytu. Po třech týdnech testování v showroomu jsem vsadila na pohovku s click-clack mechanismem. Ten jednoduchý pohyb, kdy opěradlo sklopíte dolů a rázem máte rovnou plochu na spaní, změnil všechno. Důležité však je, aby měla pohovka dostatečně pevnou konstrukci a nosnost minimálně 150 kilogramů, jinak se po pár měsících začne prohýbat. Dnes mám doma model, kde se sedák skládá ze dvou nezávislých dílů, takže můžu během dne lenošit jen na jedné polovině, zatímco druhou nechám jako opěrku. Když pak přijede máma, za dvacet vteřin je z gauče manželská pos
Jedna věc, kterou jsem se naučila až po třetí výměně sedačky: vždy zkontrolujte hloubku sedu. Mnoho pohovkových postelí má sedák hluboký jen 45 centimetrů, což je na sezení v pohodě, ale na spaní s nataženýma nohama už ne. Proto jsem na trhu hledala model s hloubkou alespoň 55 centimetrů. Funguje to oboustranně: přes den si na něj lehnete s knihou nohy natažené, v noci jej rozložíte a máte 140 centimetrů šířky. Tato symbióza sezení a ležení je alfou a omegou každé domácí relaxační zóny. Pokud vynecháte hloubku sedu, koupíte si pěkný krám, který vás bude bolet z
Když jsem před pěti lety nastěhovala do garsonky s balkonem, myslela jsem, že relaxační zóna je jen sen. Obývák sloužil zároveň jako ložnice, jídelna i pracovna. Každý večer jsem skládala deky a polštáře do skříně, aby místnost vypadala obyvatelně. Až jednou, po nečekané návštěvě, kdy kamarádka spala na nafukovací matraci uprostřed pokoje, mi došlo: potřebuji systém, který spojí spaní s odpočinkem, aniž by pohltil celý prostor. Tehdy jsem objevila sílu chytrého nábytku. Dnes vám ukážu, jak z malé místnosti vytvořit skutečnou domácí relaxační zónu, kde se dá číst, pít kávu i spát bez zbytečného stěhování náby