Největší oříšek byl výběr lůžka pro hosty. Skládací lehátka na kolečkách působí jako z nemocnice, ale klasická rozkládací sedačka zabírá moc místa. Nakonec jsem objevila pull-out sofa, která se vysouvá stejným principem jako zásuvka. Mechanismus je tichý a hladký, žádné páčení nebo křupání. Když je zasunutá, vypadá jako úzká lavice k japonskému čajovému stolku. Rozložená nabízí spací plochu 140 centimetrů, což stačí i pro vyššího hosta. Matraci jsem zvolila s pružinovým jádrem a paměťovou pěnou, protože nikdo nechce spát na prkně, když má přijet tchy
Nezapomeňte na jednu věc. Koberec do obýváku musí umět dýchat. Pokud pod ním máte podlahové topení, je to oříšek. Hledejte varianty s nízkým vlasem nebo speciální úplety, které teplo propouští. Jinak budete topit do ovčí vlny a místnost zůstane studená. A co děláte, když se vejde jen jeden koberec, ale potřebujete oddělit jídelní kout od sedacího? Použijte kontrast. Tmavý koberec pod bílou pohovkou s velveteen čalouněním vytvoří ostrý přechod. Světlý koberec pod stolem zase odolá skvrnám od polévky. Jen nekombinujte víc jak tři barvy, jinak to bude vypadat jako bludiš
Pull-out sofa je další možnost, kterou jsme zvažovali. Funguje na principu vysunutí spodního rámu dopředu. Tedy sedák se posune ven a zádová část se sklopí dolů. Vznikne tak lůžko, které je delší než klasický sofa bed. U nás v ložnici máme ale málo místa na vysunutí, takže jsme nakonec zvolili tu click-clack variantu. Nicméně pull-out sofa má jednu obrovskou výhodu. rámem často bývá dutina, kam se dá uložit ložní prádlo nebo sezónní deky. Kdybychom měli větší místnost, brala bych to. Navíc pull-out sofa bývá levnější než sofistikovaný click-clack mechanism. Pokud tedy hledáte úsporu a máte kolem postele aspoň 30 cm volného prostoru, je to dobrá cesta. Jen si dejte pozor, aby rám nebyl příliš nízko. Některé pull-out sofy mají matraci jen pár centimetrů nad zemí, a to není pohodlné pro starší lidi. Vstávání z takové výšky bolí kolena. Ideální je, když je lůžko alespoň 40 cm nad podlahou. A stejně jako u hlavní postele, i tady platí, že slatted frame pod matrací dělá d
Samostatnou kapitolou je návštěva. Když k nám na víkend přijedou rodiče, ložnice se rázem změní. Nemůžeme je uložit na gauči v obýváku, protože ten je malý a navíc nemá rozkládací mechanismus. Proto jsme pořídili sofa bed do ložnice. Stojí u protější zdi, kde by jinak byla jen prázdná plocha. Přes den na něm sedíme, čteme nebo koukáme na tablet. Večer se jedním pohybem promění v plnohodnotní postel. Vybrali jsme variantu s click-clack mechanism, protože je nejrychlejší. Stačí vytáhnout sedák nahoru, ozve se cvaknutí, a je hotovo. Žádné tahání polštářů, žádné složité páky. Click-clack mechanism navíc funguje tak, že se zádová opěrka sklopí do roviny se sedákem. Vznikne rovná plocha, na kterou stačí hodit lůžkoviny. Pro hosty je to pohodlnější než nafukovací matrace. A když se sofa bed nepoužívá, schováte pod něj ještě pár krabic s knihami. Jen pozor na rozměry. Klasický sofa bed má šířku kolem 140 cm, což je akorát pro jednoho dospělého. Dva lidé se tam vejdou, ale už je to těsné. My máme užší verzi, protože ložnice je fakt malá. Kdybychom chtěli větší, museli bychom obětovat bedroom wardrobe. A to nechc
A na závěr jedna šatna v ložniciěc, která se často podceňuje. Pokud máte v rodině někoho, kdo rád usíná u televize, nebo naopak potřebuje odpočívat s notebookem na klíně, vyzkoušejte si křeslo osobně dřív, než ho koupíte online. Každý click-clack mechanismus má jiný úhel sklopení a jinou výšku područek. Klasická living room armchairs s pevnými područkami jsou skvělá na sezení s knihou, ale na spaní vás budou tlačit pod lopatky. Ideální je model, kde područky lze sklopit nebo jsou součástí rozkládací plochy. Pak spíte v jedné rovině bez rušivých výstup
Japandi style interiors si žádá tlumené barvy a přírodní materiály, ale co barvená čalounění? Můj pracovní koutek lemuje křeslo s sametovým potahem v odstínu sušené šalvěje. Samet, tedy velvet upholstery, zní možná příliš luxusně, ale v japonsko-skandinávském duchu funguje výborně, pokud zvolíte matný povrch a žádné třpytky. Tento kousek přináší do místnosti texturu, aniž by rušil klid. Dřevěná kostra křesla je z břízy, konce opěrek se zužují jako u tradičního japonského nábytku. A hlavně se do něj vejde i člověk s kávou v ruce, což se o všech těch subtilních stoličkách říct ne
A co úplně poslední rada, kterou jsem odkoukala od skandinávských interiérových designérů? Barvy testujte až po setmění. To, co vypadá jako jemně narůžovělá bílá za denního světla, může být večer pod bodovými světly studená až nemocniční. Vezměte si vzorník, přilepte na zeď a sledujte ho při různém osvětlení. Až budete mít jistotu, pak teprve natírejte. Teprve až vše sedne, přijde ta chvíle, kdy si sednete na svou novou pohovku, podíváte se kolem sebe a ucítíte, že barvy dýchají spolu s vámi. Že je to váš prostor. A že i ten nejmenší byt může mít du