První věc, kterou jsem v bytě vyměnila, byla obyčejná postel. Místo rámu s nočkami přišel na řadu model postele s úložným prostorem. Pod matrací se skrývala hluboká zásuvka na kolečkách, kam se vešly zimní bundy, ložní prádlo a tři páry bot. Uvolnilo mi to celou skříň. Základem je kvalitní slatted frame, tedy lamelový rošt, který drží foam mattress o tloušťce šestnáct centimetrů. Lehká, prodyšná pěna se dá snadno nadzvednout, když potřebujete do úložného boxu něco uložit. Přestala jsem používat těžké kovové rošty, které skřípaly a znemožňovaly přístup k věcem.
Pak přišla otázka víkendových hostů. Babička z Moravy, kamarád z Brna, sestra s dítětem. Rozkládací gauč za deset tisíc z hypermarketu? Děkuji, ne. Po třech měsících hledání jsem vsadila na kvalitní sofa bed, který funguje na principu click-clack mechanism. Tenhle systém je geniální v tom, že během pěti vteřin změníte pohovku v lehátko nebo rovnou v lůžko. Žádné vytahování těžkého sedáku, žádné převracení polštářů. Stačí cvaknout a sedačka se sama překlopí. Ušetřila jsem tím místo v obýváku, protože pohovka stojí u zdi a nepotřebuje kolem sebe metr volného prostoru.
Ze začátku jsem se bála, že click-clack mechanism bude po roce vrzat a drhnout. Koupila jsem model s kovovým rámem a silnou laminací, který má životnost přes pět let. Když ho doplníte o foam mattress, který se dá vyndat a vyvětrat, máte prakticky pro každého hosta. Matraci skladuji srolovanou v pytli na zip pod postelí s úložným boxem. Žádný velký skladovací kus nábytku, který by zabíral místo. Důležité je vybrat správnou tvrdost pěny já mám střední, protože tvrdší by vadila mým rodičům, měkčí by zase neunesla váhu synovce.
Další past, do které jsem spadla, byla barva a materiál. Mám dvě kočky, takže látková sedačka byla past na chlupy. Zvolila jsem proto model s velvet upholstery, tedy sametovým čalouněním. Samet je hustě tkaný, chlupy se z něj dají snadno odstranit vysavačem a fleky od kávy stačí otřít vlhkým hadříkem. Zároveň působí luxusně i v malém prostoru. Když si host sedne, cítí tu hebkost a já mám pocit, že byt vypadá o třídu lépe, i když se jedná o praktický prvek space organization. Samet odráží světlo, což opticky zvětšuje malý byt.
Nejzáludnější na organizaci malého bytu je koloběh spaní. Ráno ustlat, večer rozložit. Pokud máte pull-out sofa, tedy výsuvnou pohovku, musíte počítat s tím, že zabere podlahovou plochu a vytáhnete ji až doprostřed místnosti. Já jsem zvolila kompromis: pohovka s click-clack mechanismem, který se sklopí dopředu, takže nepřesahuje do prostoru. Výsuvnou verzi bych doporučila jen do větších obýváků, kde máte kolem stolu alespoň metr místa. Jinak budete každý večer přestavovat konferenční stolek, což je otrava.
Když už mluvíme o konkrétních číslech, moje foam mattress na slatted frame má tloušťku 16 cm, což je akorát pro spaní i pro držení tvaru. Levnější matrace o deseti centimetrech se během pár měsíců propadnou a host pak spí na tvrdých lamelách. To je jedna z nejčastějších chyb při výběru rozkládacího nábytku. Lidé šetří na matraci a pak si stěžují na záda. Space organization totiž neznamená jen umístit věci, ale také zajistit, aby místo bylo funkční. Lepší je mít o pár tisíc dražší foam mattress a ušetřit na dekoracích, které stejně po měsíci zmizí v šuplíku.
Poslední rada, kterou bych dala začínajícím bytovým minimalistům: nebojte se kombinovat. Moje postel s úložným boxem nemá čelo. Místo něj jsem na zeď připevnila poličku na knihy a noční stolek nahradila malým kontejnerem na kolečkách. Když přijede host, kontejner odsunu do kouta a z pohovky pomocí click-clack mechanismu vznikne rovné lůžko. Všechno má svůj účel a nic nepřekáží. Právě v tom je pravé kouzlo organizace prostoru: nechat věci, aby sloužily vám, ne vy jim.