Pak přišla na řadu ložnice. Místnost byla tak úzká, že se tam vedle manželské postele nevešla ani skříň na prádlo. Začala jsem hledat postel s úložným prostorem. Zpočátku jsem váhala mezi modelem s výsuvnými šuplíky a verzí s hydraulickým zdvihem celého roštu. Nakonec jsem zvolila tu druhou variantu, protože pojme i velké cestovní kufry a sezonní bundy. Rám je z masivu, natřený na bílo, aby místnost opticky nezatěžoval. Matrace leží na pevném lamelovém roštu, který je součástí postele. Když potřebujeme vyměnit prostěradla, stačí lehce nadzvednout matraci a rám se sám zajistí písty. Není to žádná gymnastika. A hlavně: pod postelí neparkuje ani jeden prachový králík, protože je všechno zakry
Skladovací prostor je alfou a omegou každého malého bydlení. Když nemáte šatnu, musíte využít každý kout. Postel s úložným prostorem pod matrací je skvělá, ale často má mělký výsuv. Tam se vejde jen jedna deka a dva polštáře. Co se zbytkem? Vyrobte si nebo kupte textilní koš na kolečkách, který zasunete pod pohovku. Do něj nacpete všechny přebytečné polštáře, deky a dokonce i ložní prádlo. Když přijde návštěva, vytáhnete koš, host si vezme, co potřebuje, a ráno vše vrátíte zpět. Žádné nošení přes celý byt. A pokud máte pohovku s výsuvným spaním, nejčastěji se jedná o model s click-clack mechanismem. Ten je jednoduchý, stačí jedním pohybem sklopit opěradlo. Ale pozor, tyto pohovky mívají tenčí matraci. Kompenzujte to přidáním dvou menších polštářů pod hlavu, které hostovi zvednou krk do přirozené pol
První velkou zkouškou byl nákup pohovky. Chtěl jsem něco, co přes den vypadá jako reprezentativní kousek a v noci se změní v postel. Nakonec jsem sáhl po modelu s jednoduchým click-clack mechanismem. Žádné tahání matrace z úkrytu, žádné zvedání těžkých sedáků. Jeden pohyb a sedačka se ohne do roviny. Samozřejmě, že první pokus o rozložení skončil tím, že jsem si skřípl prst do kovové konstrukce. Ale po týdnu už to byla automatická rutina. Podstatné je, že mechanismus funguje i na koberci a nezanechává na podlaze rýhy. Výhoda? Žádné noční stěhování polštářů na skř
Pokud už řešíte spaní pro návštěvu, narazíte na klasickou situaci: rozkládací pohovka s úzkým sedákem. Ráno se host probudí s křečí v zádech, protože matrace byla tenká jako deka. Tady přichází ke slovu kvalita. Kvalitní rozkládací pohovka by měla mít alespoň 12 cm silnou pěnu a ideálně sendvičovou konstrukci s pružinami. Pokud si ji nemůžete dovolit, pomohou právě polštáře. Položte na sedák tři velké dekorativní polštáře o rozměru 60×60 cm hustě vyplněné paměťovou pěnou. Vytvoříte tak přechodové lůžko, které není dokonalé, ale rozhodně lepší než spát na dřevěných lamelách. Jen dejte pozor, aby polštáře nebyly příliš vysoké, jinak bude host ležet jako na kopci. Ideální výška je kolem 15
Když jsme ale začali častěji vozit děti z kroužků a ony chtěly zůstat na spaní, ukázalo se, že jedna rozkládací pohovka nestačí. Potřebovali jsme druhé místo na spaní, které neublíží malému obýváku. Koupili jsme tedy pečlivě vybranou rozkládací sedačku do dětského pokoje. Zde jsem sáhla po variantě s pevným rámem a pěnovou matrací tloušťky dvanáct centimetrů. Na rozdíl od laciných modelů nemá kovové pružiny, které po pár měsících začnou vrzat. Má tu vlastnost, že se dá během pěti minut rozložit do roviny a sloužit jako lůžko pro jednoho. Přes den vypadá jako útulný koutek na hraní, a když ji složíme, nikdo nepozná, že v ní spí návštěva. To je přesně ten typ interiérových doplňků, který zachraňuje rodinný k
Mít doma malý byt neznamená, že se musíte vzdát luxusu. Právě naopak. Když jsem řešila, kam uložit ložní prádlo a deky pro návštěvy, zjistila jsem, že nejchyťřejší je pořídit postel s úložným prostorem. Pod matrací se skrývají dvě hluboké šuplíky, kam v klidu schováte čtyři sady povlečení a tři zimní přikrývky. Díky tomu nezabírá místo žádná komoda a celý byt působí vzdušněji. A právě tato postel s úložným prostorem se stala základem pro můj plán. Vedle ní jsem nechala jen úzkou polici na knihy a stolek na kávu. Všechno ostatní putovalo do ša
Když jsem se před lety stěhovala do svého prvního bytu 2+1, zdálo se mi, že prostoru je dost. Pak přišla první návštěva na dvě noci a já zjistila, že jediné, co můžu nabídnout k sezení, je tvrdá pohovka z bazaru. Ráno jsem měla pocit, že host přespal na kameni, a navíc jeho věci ležely na jediném stole v obýváku. Tehdy jsem pochopila, že interiérové doplňky nejsou jen svíčky a obrazy, ale především chytrá řešení pro reálné problémy. Začala jsem hledat kusy nábytku, které by šly ruku v ruce s nedostatkem metrů. Prvním krokem byla investice do sedačky, která se promění v postel. Tedy do pohovky s mechanismem, který zvládnu sama, bez křiku a bez zaseknutých prs